Lollapalooza Berlin: Bastille, Mackelmore & Ryan Lewis, The Parov Stelar Band, Everything Everything, James Bay

Taky v poslední době tak prokrastinujete tak jako já? Třeba právě teď místo učení píšu tenhle člínek Připadá mi, že jsem snad přešla do poslední fáze prokrastinace a za boha se mi nechtějí dělat věci, které bych měla dělat. Asi bych to ale měla změnit, vzhledem k tomu, že jsem v maturitním ročníku... Dnes vám něco povím o Lollapalooze v Berlíně, která se konala 12. a 13. září na berlínském Tempelhof letišti.

Původně jsem plánovala jet s kamarádkou, ale nakonec z toho sešlo, takže už jsem se pomalu smiřovala s tím, že tam nebudu. Nakonec se stal nějaký zázrak a já vyhrála lístek, takže už mi pomalu začala zase svítat naděje. Problém však byl, že jsem neměla s kým jet. Lístek nebyl zrovna nejlevnější plus ještě cesta a ubytování, no přemluvte takhle někoho na poslední chvíli. Nakonec se ukázalo, že mám nejlepšího taťku a dědu na světě, protože se po náročném přemlouvání rozhodli, že mě do Berlína na festival hodí autem a mezitím, co já budu na festivalu si projdou město.

Do Berlína jsme dorazili kolem 11. hodiny a vydali se pomocí U-Bahnu na festival. Doprovodili mě až ke vchodu a dále už jsem pokračovala sama. Měla jsem se tam později sejít s mojí kamarádkou Tamarou, ale kvůli jejím problémům s operátorem jsme se bohužel nenašly. Nakonec mi to ale ani tak nevadilo a dokázala jsem se na festivalu zabavit sama. Celý areál byl prostě úchvatný a bylo to stylizované do stylu cirkusu. Hodně jsem ocenila i dostatek prostoru. Všude se dalo normálně procházet, aniž by jste se museli prodírat lidmi. Jediné co bych vytkla byly nekonečné fronty na jídlo a pití a tak jsem si díky mé netrpělivosti vystačila na celý den s jednou vodou a palačinkou. Celý areál jsem si v klidu prošla udělala si fotku z rozhledny s main stage, vytvořila si svůj vlastní vak a nebo jsem se jen tak poflakovala na wifi, která byla sice vždy omezená jen na půl hodiny, ale za to fungovala úplně bez problémů, jako ta u nás doma.

Mým prvním bodem na programu byli britští Everything Everything. Příznám se, že jsem v tu dobu moc jejich písniček neznala, ale jejich koncert se mi moc líbil. Docela to tam rozbalili a je opravdu škoda, že v době jejich pražského koncertu budu zrovna se školou v Německu.

Jako další byl na řadě opět britský interpret a to zpěvák James Bay. Opět jsem toho od něj moc neznala, spíš takové ty jeho 'profláklé' písničky, protože tím jak to bylo narychlo vůbec jsem si nestihla nikoho naposlouchat. Jeho koncert byl sice fajn, ale zase tak moc mě nezaujal. Tak možná někdy až toho od něho budu znát víc?

Po Jamesovi jsem se rozhodla už si jít stoupnout někam blízko, abych pak byla vepředu na Bastille. The Parov Stelar Band, kteří mě osobně velmi mile překvapili. Vůbec jsem je neznala a měla jsem obavy, že mě to nebude bavit, ale nakonec byl opak pravdou. Jejich koncert jsem si hrozně užila a udělala si na ně velmi pozitivní názor.

Pak už přišli na řadu moji milovaní Bastille. Můj důvod návštěvy festivalu, můj důvod proč dýchat. Ne, dělám si srandu, zase tak vážné to není. :D Asi tady nemusím psát, jak moc úžasný byli, protože to jsou vždycky. Jen zmíním, že těch pár nových písniček, které nám představili zní sakra dobře a já už se nemůžu dočkat nového albumu! btw. Dan mě hrozně pobavil s větou 'Sorry mein deutsch is scheiße.' Nic si z toho nedělej Dane, jsme na tom úplně stejně. :D

Mým a všech ostatních závěrem sobotního dne festivalu byli Mackelmore & Ryan Lewis. Jejich show byla velkolepá a i když už jsem občas na nervy z toho, jak jejich písničky hrají v radiích docela často, užila jsem si je opravdu hodně!

Na závěr bych řekla, že se mi festival hrozně líbil a pokud se mi zalíbí seznam interpretů, kteří budou vystupovat příští rok, nevidím důvod proč nejet znovu. :)

Mějte se krásně a přežívejte jak ve škole, tak v práci.

with love Michelle

    

(tahle jsem si zaprasila svoje vansky, když jsem si vyráběla ten vak :D)

fotky: Xperia Z1 Compact